Články - bulletin

V únoru proběhly v několika mexických městech rozsáhlé protesty proti násilí na ženách, jako reakce na extrémní počty zavražděných žen a dívek. Mexiko však netvoří v Latinské Americe a Karibiku výjimku, a přes rostoucí povědomí o problému počet případů v posledních letech vzrostl. Jaký charakter má fenomén femicid v regionu a co stojí za mimořádně vysokým počtem jeho obětí?

Extrémní forma násilí na ženě, tedy její zabití mužem z důvodu nenávisti, pohrdání či pocitu nadřazenosti, není v historii novým trendem. Jako globální problém porušování lidských práv se ale v mezinárodněprávním prostředí zformulovala až v 70. letech s označením femicida. V roce 2012 byla na půdě OSN přijata Vídeňská deklarace o femicidě (Deklarace), která mimo jiné zformulovala obecnou definici tohoto činu. 

Když letos v lednu kambodžský Senát schválil změny zákona o odborových organizacích, ozval se nesouhlas nejen od mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, ale i od firem jako Adidas a Puma. Požadují dodržování mezinárodních standardů ochrany pracovníků, opírajíce se o svou silnou ekonomickou roli v zejména oděvním průmyslu.

Kambodžské království je zemí, ve které realizuje výrobu svých produktů mnoho firem mezinárodního významu. Objem exportovaného zboží zde daleko převyšuje import a tvoří zhruba 40 % kambodžského HDP. Na produkci výrobků určených k vývozu do celého světa se zde podílí na 700 tisíc zaměstnanců, jejichž pracovním podmínkám již řadu let věnují pozornost mezinárodní pracovní organizace.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání vládní návrh novely zákona o soudech a soudcích. Jaké mají být v oblasti organizace soudnictví hlavní změny?

Hlavním cílem novely je zavedení jednotného systému a pravidel při výběru soudců a soudních funkcionářů. Praxí docházelo k rozdílnému posuzování splnění podmínek pro jmenování soudcem a nebylo jednoznačné, kdo a jak o nich rozhoduje. Jedná se o nepřijatelný přístup, neboť dochází k narušování důvěry v justici.

Justiční kandidát

V české praxi existuje institut tzv. justičních čekatelů. Justičním čekatelem se osoba stane tak, že předseda krajského soudu po předchozí konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti vyhlásí výběrové řízení do přípravné služby, zájemce se podrobí písemnému testu, pohovoru a psychologicko-diagnostickému vyšetření. Při úspěšném zvládnutí je přijat do přípravné služby, která trvá tři roky. Služba je zakončena odbornou zkouškou a po jejím absolvování je čekatel navržen prezidentu republiky na jmenování soudcem.

V polovině února tohoto roku zvolila Poslanecká sněmovna nového veřejného ochránce práv. Stal se jím Stanislav Křeček, který ve funkci vystřídal Annu Šabatovou. Před jakými výzvami nový ombudsman stojí? A podaří se mu bezezbytku naplnit svůj mandát?

V tajné volbě se proti sobě postavili tři kandidáti, které nominoval Senát a prezident. Senát do volby vyslal právníka a vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Prezident navrhl právníka a dlouholetého zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Po prvním kole, kdy nebyl zvolen žádný z kandidátů, se konalo kolo druhé. V něm se utkali Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm. Přes vysoký počet nevyužitých hlasů (56) vyšel z volby vítězně doktor Křeček, který obdržel 91 hlasů. Doktor Schorm obdržel o 38 hlasů méně.

Vzhledem k tomu, že ne vždy jsou kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu podávány odůvodněně a často jsou spíše prostředkem stěžovatelů či jejich advokátů k protažení sporu, uvažuje zákonodárce o rozšíření institutu nepřijatelnosti kasačních stížností i do dalších oblastí než je jen oblast mezinárodní ochrany. Novelu soudního řádu správního právě projednává Poslanecká sněmovna, která by letos měla rozhodnout o dalším vývoji správního soudnictví. 

Správní soudnictví představuje ochranu subjektivních veřejných práv jednotlivců. Správní soudy rozhodují pouze v jediném stupni a proti jejich rozhodnutí není přípustné odvolání ani žádný jiný řádný opravný prostředek, jak je tomu například v civilním řízení. Jedinou obranou proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů je až na výjimky tzv. mimořádný opravný prostředek, kasační stížnost, o které rozhoduje výlučně Nejvyšší správní soud.

Vyšetřování možných  zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území Palestiny pokračuje. Úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu požádal přípravný senát o rozhodnutí ve věci územní jurisdikce ohledně situace v Palestině.  

Uvedené rozhodnutí žalobkyně bylo pro některé odborníky překvapující, jelikož samostatné přešetření územní jurisdikce v daném případě nebylo procesně nutné. Žalobkyně své rozhodnutí zdůvodnila specifickou povahou konfliktu. Jaký byl tedy dosavadní vývoj a co tento krok představuje z právního a zčásti i z politického hlediska?

Bývalý prezident Súdánu Umar al-Bašír byl ve své domovině na konci roku 2019 odsouzen vnitrostátním soudem za korupci k dvouletému trestu v nápravném zařízení pro starší osoby. Ani po sílících protestech však není jisté, zda bude al-Bašír vydán do Haagu, aby čelil již deset let trvajícím obviněním ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinů genocidy před Mezinárodním trestním soudem.

Vláda Umara al-Bašíra

Umar al-Bašír, súdánský vojenský důstojník, jenž v roce 1989 vedl povstání, které svrhlo zvolenou vládu Súdánu, se v roce 1993 stal jeho prezidentem. V této funkci setrval až do roku 2019, kdy byl svržen vojenským převratem. Umar al-Bašír ve výkonu funkce prezidenta rozpustil parlament, zakázal politické strany a zavedl přísnou kontrolu tisku. V roce 1991 v rámci islamizace země zavedl islámské právo šaría. Tento krok dále zdůraznil rozdělení mezi muslimským severem a křesťanským jihem Súdánu.

Počátkem prosince 2019 zveřejnila žalobkyně Fatou Bensouda v pořadí již devátou výroční zprávu o tzv. předběžných šetřeních prováděných úřadem žalobkyně Mezinárodního trestního soudu. V rámci předběžných šetření žalobkyně zvažuje, v kterých situacích otevřít vyšetřování. Zpráva pokrývá události v devíti zemích.

Obecný přehled zprávy o předběžných šetřeních za rok 2019

Ve sledovaném období od prosince 2018 do konce listopadu 2019 obdržel úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) 795 sdělení podle čl. 15 Římského statutu (Statut), který uvádí, že žalobkyně přezkoumá závažnost obdržených informací, přičemž může na základě vlastní iniciativy zahájit vyšetřování. 

Evropský soud pro lidská práva nedávno vynesl dva rozsudky týkající se porušení článků 3 a 5 Úmluvy u žadatelů o azyl v Maďarsku a Rusku. Zatímco tábor obehnaný ostnatým drátem, ze kterého vede cesta ven, ale už ne zpět dovnitř, nebyl vyhodnocen coby zařízení omezující osobní svobodu, zalidněná letištní hala již ano - stěžovatelé se z ní totiž nemohli dostat pěšky.

Maďarské úřady: Hrozící nebezpečí by bylo třeba doložit

Dva občané Bangladéše, Ilias Ilias a Ali Ahmed, v roce 2015 požádali o azyl na srbsko-maďarských hranicích. Ve stejný den, kdy podali své žádosti, byly obě zamítnuty a bylo jim přikázáno Maďarsko opustit. Po odvolání čekali na přezkum žádostí  23 dní v tzv. tranzitní zóně.

Evropský soud pro lidská práva nedávno vynesl rozsudek ve věci Kavala proti Turecku. Soud shledal porušení práv pana Kavaly v souvislosti s jeho zadržením a nepřiměřenými průtahy při rozhodování tureckých soudů o jeho stížnosti proti ponechání ve vazbě. Dle Soudu pro zadržení stěžovatele chyběly řádné důvody i důkazy a Turecko jej spíše chtělo na čas uklidit z veřejného života.

Ze studií přes demonstrace až do vazby

Osman Kavala je podnikatel a lidskoprávní aktivista, který vystudoval ekonomii na univerzitě v Manchesteru a v Turecku se podílel na založení několika nevládních organizací. Jeho kulturní organizaci Anadolu Kültür několikrát podpořila Evropská unie i známé kulturní nadace. Kavala byl zároveň dlouhodobým a důvěryhodným partnerem mezinárodních institucí, které se zabývají stavem lidských práv v Turecku.