Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
V květnu vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek zabývající se porušením povinnosti členského státu řídit se jeho konečným rozsudkem. Jedná se o historicky první rozsudek tohoto typu, což ho dělá významným pro další vývoj judikatury Soudu v této oblasti.
Rozsudek Ilgar Mammadov proti Ázerbájdžánu vychází z článku 46 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“), který se zabývá závazností a výkonem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva („Soud“). Každá smluvní strana má povinnost řídit se konečnými rozsudky Soudu. Na výkon rozsudků dohlíží Výbor ministrů, který se může obrátit na Soud v otázce, zda se určitá smluvní strana Úmluvy skutečně řídí konečným rozsudkem ze Štrasburku.
Předseda vojenského výboru NATO je druhým nejvýše postaveným člověkem v rámci Severoatlantické aliance, hned po generálním tajemníkovi. Mezi lety 2015 a 2018 tuto pozici zastával armádní generál Petr Pavel. Stal se tak prvním zástupcem země bývalé Varšavské smlouvy v této funkci. Jak probíhalo jeho působení v organizaci a co v současnosti považuje za bezpečnostní hrozby pro Českou republiku?
Mohl byste na úvod čtenářům přiblížit Vaši konkrétní pozici v NATO?
NATO je striktně politicko-vojenská organizace, a tomu odpovídá i to, že tyto dva pilíře jsou zdánlivě paralelní a na sobě nezávislé, i když se na mnoha úrovních propojují. Ve vojenské části je na vrcholu „pyramidy“ kolektivní orgán, tzv. vojenský výbor. Tomu předsedá předseda vojenského výboru, který je vždy volen z náčelníků generálních štábů.
Bulletin si můžete stáhnout zde.
Říjnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s generálem Petrem Pavlem, kterého není třeba příliš představovat - bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a poté předseda vojenského výboru NATO, nyní v civilu zpět v ČR. Jak se dívá na své působení v Severoatlantické alianci? Proč je třeba více se zabývat kybernetickou bezpečností? A co vnímá jako podstatné hrozby pro Českou republiku?
Přestože se v posledních letech vedou veřejné debaty o rovných příležitostech žen a mužů, problému domácího násilí a násilí na ženách není nadále ze strany veřejnosti věnováno příliš pozornosti. Silné emoce naopak vzbuzuje Istanbulská úmluva Rady Evropy, kterou Česká republika podepsala roku 2016, dodnes ji však neratifikovala. O tom, co by její ratifikace přinesla právě v oblasti domácího násilí a násilí na ženách, diskutovali v Brně zástupci vládního a neziskového sektoru.
Oběti domácího násilí v České republice
Česká republika zůstává vedle Maďarska, Slovenska nebo Moldavska jedním z posledních členů Rady Evropy, kteří Istanbulskou úmluvu neratifikovali. Ačkoliv profesorka Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, její ratifikaci prosazuje, je podle ní důležité věnovat dostatečný čas a pozornost veřejné debatě. A to tak dlouho, jak to bude společnost potřebovat. K tomu má přispět právě série odborných besed pořádaných po České republice ve spolupráci s místními neziskovými či akademickými organizacemi.
A controversial law that prohibits clothing that "covers the face" from being worn in schools, hospitals, other public buildings and public transport, came into effect in the Netherlands at the beginning of August 2019. The Netherlands, therefore, became the most recent EU country to prohibit face-covering clothing in public buildings. The first country which launched similar legislative measures was France, in 2011.
The so-called Burqa Ban Act, which was passed in June of last year, is a result of 14 years of public debate on the subject. It covers the ban of wearing burqas and the niqab (two main symbols of Islamic religious dress), as well as other coverings such as ski masks, motor helmets or balaclavas in public buildings and public transport. In case of violation, there is a penalty of a 150 euro fine. The rule is partial, it does not apply to people wearing face coverings in the street (unlike more extensive bans in France, Belgium, Bulgaria, Austria and Denmark).
Bulletin si můžete stáhnout zde.
Zářijové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s osobností, která vybudovala Člověka v tísni – největší českou humanitární organizaci, která je zároveň jednou z předních na světové úrovni. Šimon Pánek přibližuje nejen vznik, ale také současné aktivity Člověka v tísni v ČR, Evropě i vzdálenějších oblastech. Kromě toho se dozvíte, jaké činnosti tato organizace vyvíjí v oblasti lidských práv i co považuje Šimon Pánek za největší výzvu současnosti.
Eight people were convicted in July 2019 in the biggest modern slavery prosecution case in the United Kingdom, following an investigation that took three years. Five men and three women, all members of a Polish gang, enslaved and exploited more than 400 people.
The trial took place in Birmingham, with over 60 witnesses providing evidence against the prosecuted. The case was separated into two trials, the first of which already took place in February and five people were sentenced. The second trial, which concluded in July, saw another three men sentenced to prison. Seven of the eight traffickers were also convicted of money laundering.
