Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Dubnový Bulletin si můžete stáhnout zde.
Dubnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme dvěma tématy, která v současné době považujeme za klíčová. Aneta Boudová na úvod diskutuje úroveň svobody médií ve světě. Ta již několik let po sobě klesá, na čemž se podílí zhoršující se situace v tradičně demokratických státech.
Na konci minulého roku byly v rámci OSN přijaty dva tzv. globální kompakty - jeden o uprchlících a druhý o migraci. Tomáš Jungwirth vysvětluje, jak vznikaly, co je odlišuje a jaké přínosy můžeme v budoucnu díky jejich přijetí očekávat.
Rádi byste měli na jednom místě seznam chystaných odborných akcí různých institucí v ČR, které se týkají témat jako lidská práva, mezinárodní právo, demokracie, právní stát či spravedlnost?
Rozhodli jsme se pro Vás zavést přehlednou stránku s akcemi, které pořádají zajímavé instituce. V horní liště pod tlačítkem „Akce“ naleznete novou položku „Chystá se“, kterou hodláme pravidelně aktualizovat. Doufáme, že si něco zajímavého vyberete!
„Chystá se“ můžete zobrazit zde.
Professor Manfred Nowak is a widely respected human rights expert who in 2007 started to promote a reform of the UN human rights treaty bodies that would contain the establishment of the so-called World Court of Human Rights. How does he perceive this idea today?
The interview was published in March 2016, in Czech, now we also present it in English.
The UN human rights treaty bodies are control mechanisms that monitor the respect for a number of human rights treaties at the universal level (e.g. the International Covenant on Civil and Political Rights). However, the functioning of the treaty bodies is in the long-term, quite inefficient and therefore, Manfred Nowak suggests that in the future these committees (e.g. the Human Rights Committee) should focus mainly on reviewing state reports.
Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) vydal v březnu veřejné prohlášení, ve kterém informuje o svých zjištěních z návštěv regionu a nespolupráci Ruské federace na nápravě. Týká se zacházení s osobami zbavenými svobody policejními orgány v Čečensku a dalších republikách. Výbor se uchýlil k tomuto krajnímu kroku, když jednání s úřady dospělo do slepé uličky.
Výbor v třístránkovém veřejném prohlášení, jehož přílohou jsou výňatky ze zpráv z návštěv v listopadu a prosinci 2017 a v únoru 2016, sděluje, že má poznatky o přetrvávající praxi používání mučení a dalších forem špatného zacházení policejními orgány a že vyčerpal všechny možnosti, jak na úrovni dialogu přimět úřady učinit adekvátní opatření k vymýcení problému tohoto rozsahu.
Komise EU je z funkčního hlediska obdobou moci výkonné a na jednotlivé komisaře lze nahlížet jako na ministry. V tzv. Junckerově komisi působí Věra Jourová od listopadu 2014 jako evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.
V uvedeném příměru se tedy jedná o oblast, která obsahově zhruba odpovídá ministerstvu spravedlnosti. A to s dosahem po celé Evropské unii. Na jaká témata se česká eurokomisařka ve své práci zaměřuje?
Tip měsíce z Bulletinu
Na konci února 2019 proběhly v Moldavsku parlamentní volby, kterých mi bylo umožněno se zúčastnit na pozici krátkodobé volební pozorovatelky. Kdo je to volební pozorovatel a co přesně je jeho pracovní náplní?
Představení volebního pozorovatelství
Volební pozorovatelství je činnost prováděná za účelem podpory demokracie, lidských práv a vlády práva po celém světě. Je realizována ve spolupráci dvou mezinárodních organizací - Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“).
V minulém roce vstoupil v platnost Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Díky tomuto Protokolu se jednotlivé státy mohou na Evropský soud pro lidská práva obracet se žádostmi o tzv. poradní posudky, které by měly sloužit pro interpretaci Úmluvy.
V dubnu 2018 ratifikovala Francie Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (dále Protokol), čímž v srpnu vstoupil v platnost pro 10 států, které jej ratifikovaly. Protokol byl poprvé otevřen k podpisu v říjnu 2013, v platnost tedy vstoupil po téměř pěti letech.