Bulletin

Podzimní číslo našeho Bulletinu začínáme reportáží Natálie Dřínovské ze stáže u Soudního dvora Evropské unie. Jak stáž probíhá, v čem je přínosná a proč se budete v Lucemburku cítit jako doma?

Z příjemné stáže v Lucemburku nás do surové reality mezinárodního práva vrátí Roman Tocháček. Ten se ve svém článku věnuje nechvalně známé paramilitární organizaci Wagnerovci. Kde se nezvaní bojovníci vzali a co chtějí? Nikola Burdová navazuje aktuálním pohledem k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který se zabývá tvrzením Ruska, že Ukrajina páchá genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu.

Daniela Maiettová z evropské sekce pojednává o přípravě nařízení Evropské unie proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu. Jde o dobrý krok nebo nepřiměřený zásah do osobních údajů? Filip Lamparter dále pojednává o rozsudku ESLP ve věci Kovačević v. Bosna a Hercegovina, který odhalil nedostatky tamního volebního systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Le Minh Tam přivádí na půdu Valného shromáždění OSN, které požádalo Mezinárodní soudní dvůr o posouzení právních důsledků vyplývajících z izraelské okupace palestinských území. Radek Tesař se dále věnuje nové popravčí metodě v Alabamě, vraždění uprchlíků na hranicích v Saúdské Arábii či porušování lidských práv v Tibetu.

Ani česká sekce tentokrát nepřichází s radostnými tématy. Jakub Dubják se věnuje rozhodování lékařů „o pacientce, bez pacientky“ v kontextu pokynu neresuscitovat. Karolína Vejmolová si dále všímá trestního oznámení za nenávistné projevy na internetu vůči Romům a odsuzujícího rozsudku ve věci odstřelovače proruských separatistů na Ukrajině.

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, zástupců České republiky v Benátské komisi. Jak hodnotí Benátská komise de-oligarchizaci veřejného života a o čem pojednávají její stanoviska s „českou stopou“?

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost otevírá Nikola Burdová pohledem k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který se zabývá válečnými zločiny spáchanými během konfliktu v Dárfúru v letech 2003 a 2004. Jak se do nalézání mezinárodní spravedlnosti v Dárfúru projeví nový konflikt, který se v oblasti letos znovu rozhořel?

Filip Lamparter z evropské sekce nahlíží pod pokličku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Camara proti Belgii. Ten se týká povinnosti státu zajistit žadateli o mezinárodní ochranu odpovídající ubytování. Daniela Maiettová se dále zabývá diskriminacíelitní jihoafrické běžkyně Caster Semenyaové, která byla nucena snížit hladinu testosteronu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Radek Tesař informuje o proběhlém summitu Organizace smlouvy amazonské spolupráce, který se sešel s cílem chránit Amazonský prales. Shodli se země na opatřeních, jak chránit “plíce světa”?

Bulletin, jak je již zvykem, uzavírá česká sekce, v níž Karolína Vejmolová pojednává o periodické zprávě vlády ČR o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Jakub Dubják dále informuje o obměně Ústavního soudu a prezidentské návštěvě nejvyšších soudních instancí v Brně.

Na úvod nového Bulletinu Kamila Pelíšková informuje o proběhlém zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Jaká je lidskoprávní situace v Izraeli, na Krymu či na polsko-běloruských hranicích? Dominika Šudová následně přibližuje studentskou projektovou soutěž Elevator, která se konala pod záštitou veřejného ochránce práv.

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost zahajuje Roman Tocháček a věnuje se zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Půjde o první případ ekocidy řešený před Mezinárodním trestním soudem?

Kamila Pelíšková a Tomáš Opat z evropské sekce přináší novinky z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Za pozornost stojí rozhodnutí Sanchez proti Francii týkající se nenávistných komentářů na Facebooku. Uniknout by nemělo ani rozhodnutí ve věci Maymulakhin a Markiv proti Ukrajině, které se vztahuje k právnímu uznání stejnopohlavních párů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje nebezpečnému pnutí na severu Kosova. Ocitá se Balkánský poloostrov opět na hraně ozbrojeného konfliktu?

Jakub Dubják z české sekce odkrývá případ špatného zacházení s vězenkyní ve Věznici Světlá nad Sázavou, která byla po několik hodin připoutána k okenní mříži. Jde “jen” o zneužité pravomoci dozorců nebo již hovoříme o mučení? A jak se věc vyvíjí před obecnými soudy?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, zástupců České republiky v Benátské komisi, kteří informují o aktivitách a důležitých zasedáních komise v průběhu uplynulého roku 2022.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová věnuje nucenému vystěhovávání a vysídlování Palestinců z území Východního Jeruzaléma. Roman Tocháček dále pojednává o verdiktu francouzského soudu nad bývalým liberijským povstaleckým vůdcem Kunti Kamaru.

Filip Lamparter a Kamila Pelíšková přináší novinky ze Štrasburku. Jedná se o zajímavá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, v nichž se soud vyjádřil ke svobodě projevu ve volebních kampaních (Mestan proti Bulharsku) a odebrání ledviny bez informovaného souhlasu (Mayboroda proti Ukrajině).

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Kristýna Tylšová upozorňuje na rizika spojená s vývojem a používáním smrtících autonomních zbraní (tzv. “robotů zabijáků”) a informuje o diskuzích k přijetí nové mezinárodní úmluvy, která by měla na hrozby těchto zbraní reagovat.

Jakub Dubják z české sekce následně analyzuje nález Ústavního soudu k protiprávnímu umístění dítěte do dětského domova. Jak soud posoudil nejlepší zájem a participační práva dítěte? Co konkrétně obecným soudům vytknul?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Ivany Hrdličkové, bývalé soudkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon, která se ohlíží po dokončení mandátu tribunálu a hodnotí jeho přínos pro hledání mezinárodní trestní spravedlnosti.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová věnuje řízení před Kosovskými zvláštními senáty, které zahájily dlouho očekávaný proces s bývalým kosovským prezidentem. Ten spolu s dalšími obžalovanými čelí obvinění ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Kamila Pelíšková a Daniela Maiettová z Evropské sekce osvětlují dvě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti Maďarsku. První se týká ochrany soukromí v podobě zveřejnění osobních údajů v rejstříku daňových neplatičů. Druhé se vztahuje k diskriminaci a segregaci romských žáků.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam zabývá tristními podmínkami migrujících pracovníků v Itálii. Kristýna Tylšová si dále všímá historické dohody států OSN na ochraně života oceánů v podobě zcela nové Úmluvy.

Karolína Vejmolová z České sekce pojednává o újmě na zdraví vzniklé v nemocnici. Jak české právo na odškodnění poškození zdraví pamatuje? Jak si může poškozený na kvalitu zdravotních služeb stěžovat?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme reportáž Zuzany Andresky z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o jednání Komise OSN pro postavení žen. Tématem letošního zasedání byl vliv digitalizace na postavení žen a dívek. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Dalibor Jirda věnuje zatykači Mezinárodního trestího soudu na ruského prezidenta a jeho zmocněnkyni pro práva dětí. Jaké může mít vydaný zatykač praktické důsledky?

Jaromír Chroustovský z evropské sekce informuje o rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který se věnoval důvodům potřebným k povolení odposlechu telefonních hovorů. Daniela Maiettová se poté zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci sankcí televiznímu kanálu v souvislosti se svobodou projevu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam věnuje tzv. greenwashingu. Proč se některé společnosti prezentují prázdnými sliby?

Jakub Dubják z české sekce pojednává o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci  tzv. klimatické žaloby. Jaká byla stěžejní argumentace soudu a proč žaloba míří zpět k Městskému soudu v Praze?

 

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme skutečnou perličku pro příznivce mezinárodního práva a jeho rozvoje. Profesor Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Vám přináší zprávy z jednání Komise OSN pro mezinárodní právo přímo z první ruky. O čem Komise v roce 2022 jednala? Můžete se těšit na novinky z oblasti práce na tématech jus cogens, ochrany životního prostředí v souvislosti s ozbrojenými konflikty, imunity státních představitelů a další zajímavá témata.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová zaměřuje na odvolací rozsudek ve věci Dominica Ongwena z Ugandy, kterým Mezinárodní trestní soud potvrdil jeho prvoinstanční odsouzení. Roman Tocháček se následně věnuje verdiktu v rámci posledního případu před Mimořádnými senáty soudů v Kambodži, které ukončují svoji činnost.

Kamila Pelíšková z evropské sekce informuje o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který stanovil povinnost uznání právního vztahu stejnopohlavního páru, jelikož tato vyplývá z práva na soukromý a rodinný život.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje problematice znečištění v Pákistánu a jeho vlivu na respirační potíže a životy tamních obyvatel.

Dominika Hubíková z české sekce se zaměřuje na v minulých měsících hojně diskutovanou možnost prezidenta jmenovat předsedu Ústavního soudu takzvaně do zásoby. Na jaké právní problémy tento úmysl bývalého prezidenta Zemana narážel?