Bulletin

Nový Bulletin začínáme rozhovorem s Pavlem Zemanem, který se za Českou republiku uchází o pozici soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Proč se tak rozhodl? V čem považuje působení soudu za úspěšné a v čem naopak nikoliv? Jak by k jeho fungování chtěl přispět? A jak se dívá na potřebu vyšetřování zločinů, ke kterým dochází na Ukrajině?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost zůstane Dagmar Matúšů u tématu ruské agrese vůči Ukrajině a na jejím území páchaným zločinům. Zaměřuje se nejen na to, jak ukrajinské orgány zločiny vyšetřují, ale také na postup Mezinárodního trestního soudu a vnitrostátní vyšetřování v jednotlivých státech. 

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje stanovisku generální advokátky Soudního dvora EU, podle které sexuální orientace nesmí být důvodem pro neuzavření smlouvy s osobou samostatně výdělečně činnou.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na mistrovství světa ve fotbale, které na konci tohoto roku proběhne v Kataru. Příspěvek upozorňuje na dlouholeté porušování práv pracovníků podílejících se na výstavbě sportovišť.

Dominika Šudová z české sekce pojednává o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva proti České republice, v rámci kterého shledal porušení a vyjádřil se k pravidlům obsazování senátů v rámci kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, které probíhá před Nejvyšším správním soudem.

V novém Bulletinu navazujeme na úvodní příspěvek z minulého čísla a přinášíme Vám rozhovor o plánech českého předsednictví v Radě EU, tentokrát z pohledu Úřadu vlády. Jaké má ČR priority týkající se práv žen, ochrany novinářů, právního státu či ohledně potrestání zločinů na Ukrajině?

Marie Gavendová poté přináší souhrn závěrů lidskoprávních smluvních orgánů OSN. Mezi projednávanými státy, které obdržely řadu doporučení, byl Izrael, Irák, ale i Česká republika. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o vývoji u Kosovských zvláštních senátů se sídlem v Haagu. Tento relativně nový soud vyšetřuje řadu případů, z nichž první již dokončil. Kdy můžeme očekávat další rozsudky?

Anna Kačmaříková z evropské sekce se věnuje rovnosti žen a mužů a potřebě zlepšení v oblasti psychického násilí či nátlaku. Jak může Evropská unie přispět ke zlepšení situace?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Arame Diopová o situaci v Brazílii. Navrhovaná legislativa podporovaná prezidentem Bolsonarem může ohrozit původní obyvatelstvo i životní prostředí.

Veronika Nováková z české sekce se zaměřuje na roli ombudsmana v České republice a možné rozšíření pravomocí současné instituce o další lidskoprávní oblasti včetně práv dětí. Vznikne tak u nás tzv. národní lidskoprávní instituce?

Poslední článek v každé sekci přináší vždy několik krátkých aktuálních zpráv a v závěru Bulletinu najdete i monitoring aktuálních lidskoprávních publikací.

Nový Bulletin začínáme plány českého předsednictví v Radě EU z pohledu Ministerstva zahraničních věcí. V rozhovoru s Davidem Červenkou se dozvíte, jaké jsou priority České republiky v oblasti demokracie a lidských práv, a rovněž jak jejich konečnou podobu ovlivnila současná geopolitická situace.

Navazuje Marie Gavendová se souhrnem jednání Rady OSN pro lidská práva. Tento ženevský orgán se zabýval porušováním lidských práv na Ukrajině a separátně rovněž situací na Krymu. Podstatnou pozornost věnoval také změnám klimatu.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o aktuálním odsouzení dvou ze čtyř členů skupiny tzv. Islámského státu přezdívané „Beatles”, která se k teroristické organizaci připojila z Británie. Trestní řízení probíhalo v USA.

Eliška Andrš z evropské sekce se věnuje případu špatné přístupnosti do obecních budov pro osoby s postižením, o kterém rozhodoval Evropský soud pro lidská práva. Jak přísně Soud nedostatky v této oblasti posuzuje?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Kučerová zaměřuje na reprodukční práva žen v USA ve světle nedávného rozsudku tamního Nejvyššího soudu.

Dominika Šudová z české sekce přibližuje tzv. klimatickou žalobu v ČR. Po vzoru jiných zemí byla u nás podána žaloba kvůli nedostatečné aktivitě státu při ochraně životního prostředí. Jak rozhodl soud?

Nový Bulletin začínáme příspěvkem Anny Kačmaříkové, který pojednává o tzv. klimatických žalobách. V průběhu posledních tří let dostaly vysoké soudy řady zemí příležitost vyjádřit se k problematice klimatických změn a jejich souvislosti s lidskými právy. Několik takových případů rovněž čeká na rozhodnutí u Evropského soudu pro lidská práva.

Navazuje Kateřina Ochodková, která přibližuje vlastní zkušenost s volebním pozorovatelstvím maďarských voleb. Zapůsobí příspěvek jako inspirace k zapojení se do volebního pozorovatelství?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Adam Crhák o útlaku Rohingů v Myanmaru a o trojím řízení, která byla v dané věci zahájena - u Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního trestního soudu, a také vnitrostátně na základě tzv. univerzální jurisdikce v Argentině.

Anna Kačmaříková z evropské sekce se věnuje posudku generální advokátky v rámci případu před Soudním dvorem EU, který se týká nošení hidžábu na pracovišti.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Arame Diopová informuje mimo jiné o dvou odsuzujících rozsudcích, a to v případu aktivisty Osmana Kavaly v Turecku, a rovněž Sofie Sapeagové, která byla stejně jako její přítel Raman Pratasevič odsouzena v Bělorusku.

Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na návrh novely volebních zákonů, podle kterého bychom v budoucnu mohli volit korespondenčně i ze zahraničí. Dočkáme se?

Nový Bulletin začínáme zprávou z jednání ženevské Rady pro lidská práva. Marie Gavendová přibližuje, jak se tento hlavní lidskoprávní orgán OSN postavil k ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícím otázkám. Kromě toho se zabýval také situací v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Adam Crhák o každoroční zprávě o využívání tzv. univerzální jurisdikce, tedy v jaké míře a ve kterých zemích se soudí zločiny podle mezinárodního práva vnitrostátně. Článek uvádí i nejzajímavější trestní procesy probíhající například v Belgii, Nizozemsku nebo ve Francii.

Terézia Lazarová z evropské sekce se věnuje dalšímu případu, který se týká problémů nezávislosti polské justice. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Polsko porušilo právo na spravedlivý proces soudce, který přišel o mandát v Národní radě soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Michaela Kučerová fungování tzv. Konfuciových institutů, které na první pohled fungují jako čínská kulturní centra v zahraničí. Ve skutečnosti však mají reálný nádech čínské propagandy.

Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ve věci transgender osoby, spojené s návrhem na zrušení podmínky chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví. Proč je tento nález tak kontroverzní?

Nový Bulletin začínáme zprávou o stavu demokracie a svobody ve světě v roce 2021. Michaela Kučerová se věnuje ve světle zpráv The Economist Intelligence Unit a Freedom House nejen tomuto roku, ale také dlouhodobému trendu. A jak si vede Česká republika?

Navazujeme zprávou z konference o Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, kterou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity uspořádalo naše Centrum pro lidská práva a demokracii. Tematicky byla pokryta čtyři témata - zákaz použití síly, účinnost sankcí, trestání zločinů a migrace do ČR.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o historickém kontextu konfliktu na Ukrajině a o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů spáchaných po zahájení invaze.

Anna Kačmaříková z evropské sekce přibližuje, jak bude moci v budoucnu Evropská unie dohlížet na dodržování zásad právního státu. Nařízení o podmíněnosti umožní vázat prostředky pro státy na respektování hodnot EU. 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na situaci v Bosně a Hercegovině, jejíž celistvost ohrožuje jednání bosenskosrbských politických představitelů.

Veronika Nováková z české sekce se zaměřuje na dopady války na Ukrajině na Českou republiku, a to jak v trestněprávní oblasti, tak co se týče vhodné reakce na příliv uprchlíků.

Jelikož v březnu tomu byly již dva roky, kdy v Evropě a v České republice naplno udeřila pandemie, v úvodním příspěvku se Viktória Marková věnuje relativně málo diskutované otázce, do jaké míry může být Čína právně odpovědná za rozšíření pandemie Covid-19.

Navazuje Marie Gavendová s příspěvkem shrnujícím závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu předcházejícího roku. Výbor pro lidská práva se mimo jiné věnoval situaci na Ukrajině po roce 2014.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování situace ve Venezuele. Dopustily se zdejší bezpečnostní složky zločinů proti lidskosti?

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který se zabýval zásadou přiměřenosti ve vztahu ke ztrátě občanství Evropské unie.

V mezinárodní sekci se Ondřej Kaška zaměřuje na ochranu osobních dat v Evropské unii a posun v jednání mezi USA a EU.

Veronika Nováková z české sekce poté diskutuje možnosti náhrady škody a nemajetkové újmy v případech, kdy trestní stíhání osoby neskončí jejím odsouzením.