Bulletin

Právě vychází březnové číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci s řadou aktualit z oblasti lidských práv. Bulletin začíná exkluzivním rozhovorem s Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity, který v akademické rovině již řadu let prosazuje zřízení Světového soudu pro lidská práva. Relativně obsáhlý rozhovor tak představuje náhled do kuchyně tohoto záměru i na jeho setkání s realitou politické vůle států. Následuje neméně zajímavý příspěvek Ľubomíra Majerčíka, který bilancuje judikaturu Ústavního soudu ČR za rok 2015. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce podává Katarína Hukelová zprávu o tom, že u Mezinárodního trestního soudu začal proces s bývalým prezidentem Pobřeží slonoviny, Laurentem Gbagbo. Erik Kotlárik z evropské sekce se zaměřuje na zajímavý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého pokud zaměstnavatel kontroluje za určitých okolností zaměstnanci elektronickou komunikaci, nejedná se o porušení práva na respektování soukromého života. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o případech dětské práce syrských uprchlíků v mezinárodních oděvních společnostech v Turecku. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje rozhodnutí Ústavního soudu ve věci povinného očkování dětí a potřebě zákonné úpravy náhrady škody v souvislosti s očkováním.

Právě vychází první číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci v roce 2016. Bylo by zřejmě lepší říci dvojčíslo, jelikož od minulého roku jsme kromě letního dvojčísla zavedli rovněž tzv. zimní dvojčíslo. Kromě toho jsme také trochu oživili grafickou stránku Bulletinu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit. Uvnitř zimního dvojčísla v rámci mezinárodní trestněprávní sekce vysvětluje Kateřina Studecká ozbrojený konflikt v Jemenu, který tak trochu uniká pozornosti mainstreamových médií. V rámci evropské sekce se Helena Kopecká zaměřuje na případ českých domácích porodů před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva. Dále Vám Jana Nováková a Lenka Vavrušová z této sekce přináší souhrn aktuální judikatury ESLP a Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o přístupu k internetu jako lidskoprávní otázce. V  rámci české sekce zkoumá Kamila Abbasi napjatou situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), zajímavé je také ohlédnutí se za patnácti lety fungování veřejného ochránce práv v ČR od autora Michala Oščipovského.

Poslední letošní Bulletin již pro Vás celý připravil autorský tým nových stážistů, který snad naváže na naše úspěšné bývalé kolegy, působící nyní různě na soudech, ministerstvech, ambasádách, na prestižních univerzitách či v advokátních kancelářích. Nejožehavějším tématem roku 2015 se bezkonkurenčně stala uprchlická vlna směřující zejména z konfliktních blízkovýchodních oblastí do západní Evropy. Jednoho z významných aktérů v tuzemské poučenější debatě představovala Kancelář Veřejného ochránce práv (KVOP), která přispěla jak odbornými podklady, tak právními i morálními apely. Marie Lukasová, vedoucí oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody KVOP, hodnotí první desetiletí ombudsmanské agendy prevence špatného zacházení. Dále v Bulletinu rozebíráme, že zacházením s osobami v detenčním zařízení Bělé Jezové se zabýval už i Evropský soud pro lidská práva a také, že existují alternativní způsoby, kterými lze řešit pobyt uprchlíků na našem území. Dále se v Bulletinu zabýváme tématem, o němž budeme v příštím roce zřejmě slýchat stále častěji, a to problematikou lidských práv a byznysu. V Ženevě se v půlce listopadu odehrálo čtvrté Fórum OSN k byznysu a lidským právům; naše Centrum pak vypracovalo pro Ministerstvo zahraničních věcí studii a pomalu se pod patronací Úřadu vlády rozbíhá debata, jak přetavit Obecné zásady OSN k byznysu a lidským právům do Národního akčního plánu.

Listopadový Bulletin otvírá zpráva z jednání tzv. Benátské komise. České zástupkyně Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková pro Bulletin opět shrnuly hlavní téma aktuálního zasedání, kterým byla tentokrát situace na Ukrajině. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Katarína Hukelová věnuje vnitrostátnímu procesu s knězem obžalovaným za účast ve rwandské genocidě, který probíhal ve Francii. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu osobních údajů. ve světle nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU, Martin Dominik se poté věnuje vyšetřování možných nelegálních praktik CIA, které probíhaly či probíhají na evropské půdě. Andrea Bittnerová ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje uprchlické krizi, a v rámci české sekce zkoumá Hana Gabrielová, jak se České republice daří v jejím úsilí o platovou rovnost mužů a žen. Kromě zajímavých statistických údajů se věnuje také důvodům, které k přetrvávající nerovnosti vedou

Říjnový bulletin otevírá zpráva Vyokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se možného vyšetřování zločinů spáchaných na Srí Lance v roce 2009. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce píše Katarína Hukelová o možnosti propuštění Thomase Lubangy, který je prvním odsouzeným u Mezinárodního trestního soudu  Vojtěch Kyselý podává zprávu o tom, že se Ukrajina podřídila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se věnuje nedávnému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Parrillo proti Itálii. V tomto rozhodnutí, které se týká nakládání s lidským embryem, přiznal Evropský soud pro lidská práva širokou míru uvážení státu. Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje vodě jako tématu souvisejícím s lidskými právy a v rámci české sekce přibližuje Adam Blisa nález Ústavního soudu, který se zabývá otázkami dokazování v případech tvrzené nepřímé diskriminace, a to v souvislosti s umisťováním romských dětí do zvláštních škol.

Vážení čtenáři, ani v létě se v lidskoprávním světě nezahálelo, soudy fungovaly a politické události si bohužel dovolenou nevzaly.  Evropský soud pro lidská práva se zabýval velice zajímavým případem nenávistných komentářů pod zpravodajskými články na internetu a otázkou, kdo za takové komentáře nese odpovědnost. Štrasburský soud se v rozsudku Delfi proti Estonsku domnívá, že zpravodajské servery by měly diskuze (pokud to tak lze ještě nazvat) aktivně monitorovat a případné excesy odstraňovat. Petr Suchánek nicméně ve svém komentáři vysvětluje, že dopad rozhodnutí nebude pravděpodobně tak široký, jak by se na první pohled mohlo zdát. V červenci přidal Evropský soud pro lidská práva v povznesené post-obergefellovské atmosféře další důležitý zářez v boji homosexuálů za rovná práva. Rozsudkem Oliari a ostatní proti Itálii uložil žalovanému státu přijmout právní úpravu homosexuálních svazků. Martina Grochová zařazuje čerstvý rozsudek do širšího historického obrazu a ukazuje, jakým směrem se judikatura štrasburského soudu v této problematice vyvíjí. Otázkou diskriminace, tentokráte nepřímé, se zabýval i český ústavní soud, více se o tuzemské neukotvenosti tohoto konceptu dočtete v článku Ladislava Vyhnánka. Mezinárodní trestní spravedlnost na horké léto 2015 asi nebude vzpomínat zcela v dobrém. Rusko vetovalo pokusy o zřízení nového tribunálu a Omar al-Bashir se soudům stále vyhýbá, ačkoliv čistě dle litery práva by již měly být procesy v plném proudu. 

Dvouměsíční prázdninový Bulletin přináší čerstvé zprávy z jednání Benátské komise z pera Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, která tentokrát projednávala především reformní snahy na Ukrajině. Veronika Mokrá a Veronika Helferová přinášejí druhou část reportáže týkající se osob omezených na svobodě v ČR. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Kateřina Studecká zabývá situací v Eritreji, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se pak věnuje osudu Human Rights Act ve Velké Británii a možnému odstoupení Spojeného království od Evropské úmluvy o lidských právech. Petr Suchánek ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje podílu nadnárodních společností na moderním otroctví v Kataru, Ladislav Vyhnánek pak v České sekci pojednává v prvním článku o tom, jak se Ústavní soud ČR vyjádřil k rozsahu poslanecké indemnity, v druhém pak přibližuje výroční zprávu Rady vlády České republiky pro lidská práva za rok 2014.