Bulletin

V průběhu uplynulého roku byla uprchlická krize evropským tématem číslo jedna, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by daná problematika měla být v následujících měsících méně závažná. Helena Kopecká tak červnový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci otevírá rozhovorem s Martinem Rozumkem, ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům. Jak tedy současnou situaci vnímá šéf nevládní humanitární organizace, která se v ČR již více než dvě dekády zabývá poradenstvím pro cizince a uprchlíky? V rámci sekce mezinárodního trestního práva objasňuje Petr Pospíšil současnou komplikovanou situaci v Libyi, jež se již řadu let zmítá v občanské válce. Veronika Bazalová poté vysvětluje, proč se žalobkyně Mezinárodního trestního soudu začala zabývat situací v Burundi. Lenka Vavrušová z evropské sekce přináší tradiční zajímavý souhrn judikatury ESLP za uplynulý měsíc a Helena Kopecká se zabývá bojem EU proti pašerákům migrantů a uprchlíků. Josef Kovařík ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zabývá zákazem dovozu produktů vzešlých z nucené práce, který začíná být uplatňován v USA a jehož implementace má již první příznivé výsledky. V rámci české sekce přibližuje Kamila Abbasi studii, která zkoumá, jak se žije mladým lidem pocházejícím z Afgánistánu, kteří vyrostli ve svobodné západní společnosti, ale po osmnáctém roku věku byli vyhoštěni zpět do Afghánistánu.

Květnový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci začíná příspěvkem Moniky Marekové o tom, jak se studují (nejen) lidská práva v Oxfordu –  autorka se s Vámi upřímně podělí o pozitiva a negativa studia a vysvětlí, v čem je Oxford skutečně výjimečný. Dále pokračujeme tradičně tématem mezinárodního trestního práva, v rámci něhož Kateřina Studecká osvětluje dlouho očekávaný rozsudek, kterým byl bývalý prezident Republiky srbské Radovan Karadžić odsouzen ke 40 letům vězení. Jana Nováková z evropské sekce přináší již tradiční přehled nejdůležitějších rozsudků ESLP a u Evropského soudu pro lidská práva zůstává i Helena Kopecká, která se zaměřuje na případ Çam proti Turecku, který se týká diskriminace v rámci přístupu ke vzdělání. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zabývá souvislostí kauzy Panama Papers s lidskými právy a vysoce zajímavý příspěvek Kamily Abbasi z české sekce se týká tzv. výhrady svědomí v českém právním řádu, a to nejen z důvodu náboženského přesvědčení, ale také v oblasti medicíny.

Dubnové vydání Bulletinu přináší zejména příspěvek, ve kterém české zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková informují o třaskavém jednání, které se týkalo znepokojujícího vývoje v Polsku, kde konzervativní vláda osekává některé ze základních elementů liberálně-demokratického právního státu. Po nedávném bezzubém laškování s Maďarskem tak Evropská unie opět zažívá situaci, kdy se jejím představitelům nelíbí vnitřní vývoj v jednom z členských států, nicméně nemá účinné nástroje k odvrácení negativních následků. Evropská komise v reakci na množící se demokratické excesy v posledních letech v březnu 2014 přijala nový mechanismus, který se snaží řešit problémy prostřednictvím dialogu s ohroženým státem. Poprvé v unijní historii Evropská komise otestuje tento „měkký“ prostředek právě na případu Polska. Uvidíme, zda se nenátlakové řešení osvědčí. Další zajímavé počtení slibuje reportáž Heleny Kopecké z Kambodži, tedy země, která se jen s obtížemi vyrovnává s šíleným řáděním z období vlád Rudých Khmerů. O novinkách z oblasti mezinárodního práva trestního, evropského a tuzemského lidskoprávního dění a také byznysu a lidských práv se dočtete více v jednotlivých sekcích.

Právě vychází březnové číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci s řadou aktualit z oblasti lidských práv. Bulletin začíná exkluzivním rozhovorem s Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity, který v akademické rovině již řadu let prosazuje zřízení Světového soudu pro lidská práva. Relativně obsáhlý rozhovor tak představuje náhled do kuchyně tohoto záměru i na jeho setkání s realitou politické vůle států. Následuje neméně zajímavý příspěvek Ľubomíra Majerčíka, který bilancuje judikaturu Ústavního soudu ČR za rok 2015. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce podává Katarína Hukelová zprávu o tom, že u Mezinárodního trestního soudu začal proces s bývalým prezidentem Pobřeží slonoviny, Laurentem Gbagbo. Erik Kotlárik z evropské sekce se zaměřuje na zajímavý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého pokud zaměstnavatel kontroluje za určitých okolností zaměstnanci elektronickou komunikaci, nejedná se o porušení práva na respektování soukromého života. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o případech dětské práce syrských uprchlíků v mezinárodních oděvních společnostech v Turecku. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje rozhodnutí Ústavního soudu ve věci povinného očkování dětí a potřebě zákonné úpravy náhrady škody v souvislosti s očkováním.

Právě vychází první číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci v roce 2016. Bylo by zřejmě lepší říci dvojčíslo, jelikož od minulého roku jsme kromě letního dvojčísla zavedli rovněž tzv. zimní dvojčíslo. Kromě toho jsme také trochu oživili grafickou stránku Bulletinu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit. Uvnitř zimního dvojčísla v rámci mezinárodní trestněprávní sekce vysvětluje Kateřina Studecká ozbrojený konflikt v Jemenu, který tak trochu uniká pozornosti mainstreamových médií. V rámci evropské sekce se Helena Kopecká zaměřuje na případ českých domácích porodů před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva. Dále Vám Jana Nováková a Lenka Vavrušová z této sekce přináší souhrn aktuální judikatury ESLP a Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o přístupu k internetu jako lidskoprávní otázce. V  rámci české sekce zkoumá Kamila Abbasi napjatou situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), zajímavé je také ohlédnutí se za patnácti lety fungování veřejného ochránce práv v ČR od autora Michala Oščipovského.

Poslední letošní Bulletin již pro Vás celý připravil autorský tým nových stážistů, který snad naváže na naše úspěšné bývalé kolegy, působící nyní různě na soudech, ministerstvech, ambasádách, na prestižních univerzitách či v advokátních kancelářích. Nejožehavějším tématem roku 2015 se bezkonkurenčně stala uprchlická vlna směřující zejména z konfliktních blízkovýchodních oblastí do západní Evropy. Jednoho z významných aktérů v tuzemské poučenější debatě představovala Kancelář Veřejného ochránce práv (KVOP), která přispěla jak odbornými podklady, tak právními i morálními apely. Marie Lukasová, vedoucí oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody KVOP, hodnotí první desetiletí ombudsmanské agendy prevence špatného zacházení. Dále v Bulletinu rozebíráme, že zacházením s osobami v detenčním zařízení Bělé Jezové se zabýval už i Evropský soud pro lidská práva a také, že existují alternativní způsoby, kterými lze řešit pobyt uprchlíků na našem území. Dále se v Bulletinu zabýváme tématem, o němž budeme v příštím roce zřejmě slýchat stále častěji, a to problematikou lidských práv a byznysu. V Ženevě se v půlce listopadu odehrálo čtvrté Fórum OSN k byznysu a lidským právům; naše Centrum pak vypracovalo pro Ministerstvo zahraničních věcí studii a pomalu se pod patronací Úřadu vlády rozbíhá debata, jak přetavit Obecné zásady OSN k byznysu a lidským právům do Národního akčního plánu.

Listopadový Bulletin otvírá zpráva z jednání tzv. Benátské komise. České zástupkyně Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková pro Bulletin opět shrnuly hlavní téma aktuálního zasedání, kterým byla tentokrát situace na Ukrajině. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Katarína Hukelová věnuje vnitrostátnímu procesu s knězem obžalovaným za účast ve rwandské genocidě, který probíhal ve Francii. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu osobních údajů. ve světle nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU, Martin Dominik se poté věnuje vyšetřování možných nelegálních praktik CIA, které probíhaly či probíhají na evropské půdě. Andrea Bittnerová ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje uprchlické krizi, a v rámci české sekce zkoumá Hana Gabrielová, jak se České republice daří v jejím úsilí o platovou rovnost mužů a žen. Kromě zajímavých statistických údajů se věnuje také důvodům, které k přetrvávající nerovnosti vedou