Bulletin

Dvouměsíční letní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s českou předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivanou Hrdličkovou. Jakými zločiny se tento tzv. hybridní tribunál se sídlem v Haagu zabývá?

Česká členka Benátské komise Veronika Bílková poté přibližuje červnové zasedání komise, které se zaměřilo především na maďarský balíček legislativních změn nazývaný Stop Soros.

Nikola Klímová přibližuje závěry jednání ženevské Rady OSN pro lidská práva, a to v souvislosti s vývojem v Turecku, Tanzanii, Polsku a Salvadoru.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Petr Pospíšil zprávu o tom, že odvolací senát Mezinárodního trestního soudu rozhodl o zproštění viny bývalého konžského viceprezidenta Jean-Pierra Bemby.

Tereza Bártová z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Soudního dvora EU o tom, že britský penzijní systém diskriminuje transsexuální osoby.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na legislativní boj proti modernímu otroctví v Austrálii.

V rámci české sekce se poté Lukáš Novák věnuje boji doc. Ošťádala a doc. Fajta o profesorský titul poté, co je prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesory.

Červnové vydání Bulletinu otevíráme příspěvkem Marie Lukasové, která přibližuje závěry přezkumu České republiky Výborem OSN proti mučení. Které oblasti by měla ČR zlepšit?

Pokračujeme reportáží z konference Olomoucké právnické dny, konkrétně ze sekce mezinárodního práva věnované tzv. hybridním hrozbám. Účastníky byli nejen tuzemští a zahraniční akademici, ale také představitelé armády z ČR a USA.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Nikola Klímová o situaci Rohingů, etnika žijícího v Myanmaru a pronásledovaného barmskou armádou, a možnosti zapojení Mezinárodního trestního soudu.

Tereza Bártová z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Soudního dvora EU, na základě kterého musí být žádosti občanů třetích zemí o pobyt za účelem sloučení rodiny posouzeny i v případě, že se na žadatele vztahuje zákaz pobytu na území EU. Rozsudek může ovlivnit i českou právní úpravu, kterou přezkoumává Ústavní soud.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva popisuje Nela Černotová rozdíly v odměňování žen a mužů u velkých britských společností, které měly poprvé povinnost tyto údaje zveřejnit.

Laura Haiselová z české sekce se věnuje pokračování kauzy odposlechů bývalého premiéra Petra Nečase. Nejvyšší správní soud totiž zrušil pokutu udělenou nakladatelství Mafra za zveřejnění přepisu telefonních odposlechů s tím, že míru zásahu do soukromí je třeba posoudit podrobněji.

Květnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme článkem Moniky Hanych o svobodě médií ve státech Visegrádské čtyřky. Jak si Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko vedou v oblasti svobody tisku? A jaký je trend tohoto vývoje?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Katarína Hukelová zprávu o tom, že Mezinárodní trestní soud začal řešit nový případ. Obviněný Al Hassan pochází z Mali, kde vykonával funkci velitele náboženské policie v oblasti Timbuktu a podle žalobkyně je zodpovědný za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Tereza Bártová z evropské sekce pojednává o tom, že v létě vstoupí v platnost Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o lidských právech. Nejvyšší soudy států, které jej ratifikovaly, se tak budou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva s žádostmi o poradní posudek k závažným otázkám interpretace a aplikace Úmluvy.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na případ tří belgických firem, které jsou vyšetřovány za vývoz chemikálií do Sýrie.

Lukáš Novák se v rámci české sekce věnuje v médiích hojně diskutovanému případu Jevgenije Nikulina, a rovněž Sáliha Muslima. Oba případy se týkají zadržení občana cizí národnosti na území ČR, přičemž Jevgenij Nikulin byl následně vydán do USA. Jak v uvedených případech české orgány postupovaly?

Aktuální vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Tribunálu Soudního dvora EU, jímž je Jan M. Passer. Tématem přitom není pouze lucemburský soud, nýbrž také aktuální situace v ČR a v Evropě.

Druhý příspěvek přináší zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková. Čím se zabývala Benátská komise na březnovém zasedání?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Nikola Klímová vytváření Zvláštního trestního soudu ve Středoafrické republice, který bude mít prvky jak vnitrostátního, tak mezinárodního soudu.

Monika Hanych z evropské sekce přináší zprávu o tom, že Vysoký komisař OSN pro lidská práva kritizoval Českou republiku za diskriminaci Romů a segregaci romských dětí ve školách.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva popisuje Martin Pracný problematiku zvyšující se poptávky po bateriích a souvisejících důsledků v podobě dětské práce v Demokratické republice Kongo. Rovněž přinášíme externí příspěvek Sabiny Malcové o dopisu asociace DEMAS, který reaguje na legislativní návrhy proti občanské společnosti v Maďarsku.

Kristýna Šulková z české sekce diskutuje možnou nepřiměřenost zásahu do svobody projevu příkazem policie odstranit vyvěšenou vlajku Tibetu. Případem se bude zabývat Nejvyšší správní soud.

Březnové vydání Bulletinu zahajuje Helena Kopecká, která přináší exkluzivní rozhovor s mezinárodním žalobcem Zvláštních senátů soudů v Kambodži Nicolasem Koumjianem. Jak si vede soud zaměřený na trestání zločinů Rudých Khmerů?

Vzhledem k tomu, že v březnu je to již sedm let od začátku války v Sýrii a spravedlnost pro pachatele zločinů je stále v nedohlednu, v druhém úvodním příspěvku se snažím přiblížit čtenářům jak současné možnosti potrestání zodpovědných jednotlivců, tak kroky potřebné k tomuto účelu v budoucnu.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vysvětluje Petr Pospíšil prozatímní rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k odškodnění obětí. Tato často opomíjená činnost má totiž skutečný potenciál situaci obětí zlepšit. 

Tereza Bártová z evropské sekce přibližuje historicky první rozhodnutí o individuálním oznámení ze strany Výboru OSN pro práva dítěte, které se týká ženské obřízky.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva prezentuje srovnávací zprávu o tom, které společnosti obchodující s klenoty ve svých obchodních aktivitách zohledňují ochranu lidských práv.

Kristýna Šulková se v rámci české sekce věnuje případu soudkyně Heleny Králové před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, které hrozí až postih odvolání z funkce.

Dvouměsíční zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme externím příspěvkem Kristiny Horňáčkové, která se za Českou republiku účastnila konference v New Yorku, jež schválila rozšíření jurisdikce Mezinárodního trestního soudu o zločin agrese. Rovněž Vám přinášíme velmi zajímavý příspěvek Kateřiny Šimáčkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se tentokrát věnovalo především Polsku. Autorka vysvětluje mimo jiné dvě kritická stanoviska komise, a to k polskému zákonu o prokuratuře a k polské justiční reformě.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Klímová věnuje odkazu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v prosinci 2017 po 25 letech ukončil svoji činnost. Do jaké míry byl úspěšný?

Monika Hanych z evropské sekce blíže diskutuje skutečnost, že Evropská komise předala Soudnímu dvoru EU věc České republiky, Maďarska a Polska týkající se tzv. relokačních kvót. Dané téma týkající se žadatelů o azyl je hojně diskutované i v českých médiích. Směřuje situace k uvalení finančních sankcí vůči ČR?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přibližuje Roman Šafář situaci v Íránu, kde frustrace lidí z vývoje země vyústila v rozsáhlé demonstrace.

A konečně, Laura Haiselová z české sekce se zaměřuje na přístup českých soudů k omezení svéprávnosti po rekodifikaci soukromého práva. Tématu se věnoval i Ústavní soud ČR, jehož přístup autorka přibližuje.

Prosincové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci Vám přinášíme v pozměněném složení vedoucích sekcí a stážistů a doufáme tedy, že budete i nadále spokojeni. Aktuální vydání zahajujeme příspěvkem nové vedoucí české sekce Lucie Nechvátalové, která přináší reportáž o tzv. E.MA studiu lidských práv v italských Benátkách. Necháte se inspirovat?

Následuje příspěvek Šárky Duškové o Univerzálním periodickém přezkumu (UPR) lidskoprávních závazků České republiky, který proběhl v listopadu v ženevské Radě OSN pro lidská práva.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost osvětluje Petr Pospíšil obsah odsuzujícího rozsudku vůči Ratku Mladićovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Tereza Bártová z evropské sekce připomíná desáté výročí od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR a hodnotí, jak si Česká republika vede při naplňování rovného přístupu ke vzdělání.

Ján Filip Brenkus ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na pozapomenuté téma, kterým je perzekuce Krymských Tatarů po okupaci Krymu v roce 2014.

Laura Haiselová se v rámci české sekce věnuje Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a jejímu působení v judikatuře Ústavního soudu ČR.