Bulletin

Úvodní článek říjnového Bulletinu přináší podrobný přehled o Benátské komisi v první polovině roku 2024 od prof. Veroniky Bílkové a dr. Tomáše Langáška. V jejich článku naleznete nejvýznamnější výstupy obou zasedání.

Sekce Mezinárodní trestní spravedlnost vás zavede například k tématu ukrajinské ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, nebo k analýze právních otázek spojených s izraelskými útoky na pagery Hizballáhu – došlo tímto krokem k porušení mezinárodního humanitárního práva?

V evropské sekci si můžete přečíst o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který se týká očkování proti COVID19 a pandemie obecně. Další článek se zabývá kauzou Pindo Mulla proti Španělsku, v němž se tentýž soud postavil za právo pacientů v rozhodování o vlastní léčbě, a to i navzdory ohrožení života.

Mezinárodní sekci otevírá článek o protipotratové politice v Polsku a také o praktických dopadech kriminalizace potratu na ženy. V sekci je také rozebírán negativní vliv nadměrného cestovního ruchu, včetně toho, jak s tímto fenoménem bojují některé státy.

Bulletin uzavírá česká sekce, kde si například můžete přečíst o rozsudku Nejvyššího správního soudu o užívání hesla „From the River to the Sea/Palestine will be free“. V jakých případech může být dle soudu toto heslo důvodem k omezení shromažďovacího práva?

V první řadě bychom rádi poděkovali za přízeň a podporu vás všech. Jsme neziskové lidskoprávní centrum a většina práce, kterou děláme, má čistě dobrovolný charakter. Pokud je Vám naše práce blízká, zvažte prosím darování malého obnosu peněz na našem webu přes darovací tlačítko. Peníze jdou na administrativní poplatky spojené s vydáváním Bulletinu a fungujícím webem. Předem děkuji všem podporovatelům!

Úvodní článek se zaměřuje na výroční zprávu vydanou Bezpečnostní informační službou. Pokud nemáte čas na pročtení celé zprávy, shrnující článek od Anny Pěničkové postačí jako základ k lepší orientaci v tom, jakým interním i externím hrozbám Česká republika čelí.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vás čeká článek Adély Čapkové o často přehlížené situaci v Súdánu. Země čelí hladomoru, který vznikl v důsledku blokace přísunu potravin oběma stranami občanské války. Adéla rozebírá fakt, že Mezinárodní trestí soud zahájil vyšetřování, ačkoli není jeho jurisdikce na tomto území tak úplně jistá. Víc se dozvíte v článku!

V evropské sekci Sára Aiblová představí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva týkající se francouzské úpravy prostituce, která kriminalizuje nákup sexuálních služeb. Mimo rozebrání samotného případu M.A. a ostatní proti Francii, tu Sára také velmi obratně analyzuje různé feministické přístupy k prostituci.

Mezinárodní sekci tentokrát otevírá Radek Tesař, který shrnuje OSN zprávu o cílech udržitelného rozvoje. V článku se zaměřuje především na rovnost mužů a žen, klimatickou akci a oblast míru, a spravedlnost a silné instituce.

Bulletin uzavírá česká sekce, a to například článkem Denise Pauka o zprávě o extremismu v ČR, které pravidelně vydává Ministerstvo vnitra. Dočtete se třeba, že za první polovinu letoška bylo v důsledku extremismu registrováno celkem sto nenávistně motivovaných trestných činů.

V úvodním článku našeho Bulletinu Michaela Stenzelová a Kristýna Zábojníková informují o národní pozici k aplikaci mezinárodního práva v kyberprostoru, kterou v dubnu tohoto roku zveřejnila Česká republika. V článku se dozvíte o postoji České republiky k aplikaci mezinárodního práva veřejného v kybernetickém prostoru, nebo proč je poziční dokument tolik významný pro ČR i mezinárodní komunitu. Autorky se také věnují tématu ochrany a dodržování lidských práv v kyberprostoru, k němuž se vyjadřuje i samotný poziční dokument.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Čapková analyzuje proces týkající se zločinů v Guineji, spáchaných v roce 2009 v rámci tzv. Guinejského masakru. Byla tato událost zločinem proti lidskosti? Klára Popelková se ve svém článku věnuje zatykačům na vysoce postavené představitele Hamásu i Izraele, o které žádá prokurátor Mezinárodního trestního soudu.

Natália Hamadejová z evropské sekce rozebírá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) týkající se systematického porušování lidských práv na Krymu. Soud ve svém rozhodnutí Ukrajina proti Rusku z června tohoto roku rozhodl, že Rusko na Krymu systematicky porušuje lidská práva. Sára Aiblová taktéž zůstává u ESLP a ve svém článku analyzuje případ Z. proti České republice. Případ odhalil zásadní nedostatky v ochraně obětí sexuálního násilí, a protože je rozhodnutí pro ČR závazné, mělo by v budoucnu vést k účinnějšímu stíhání sexuálních trestných činů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Daniela Skácelíková věnuje tzv. zvýšené náležité péči, které by měly soukromé společnosti dodržovat v ozbrojených konfliktech, které však často přináší složitá rozhodování v nejednoznačných situacích. V aktualitách z pera Karin Liškové nechybí pozitivní zpráva, že Thajsko se stane první zemí jihovýchodní Asie, která zlegalizuje manželství pro stejnopohlavní páry.

Jakub Dubják z české sekce i nadále informuje o případu údajného mučení vězenkyně ve Věznici Světlá nad Sázavou. Má případ nějakou odezvu na poli preventivních opatření v dotčené věznici? Barbora Headlandová se ve svém článku věnuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci odškodňování protiprávních sterilizací. Jakým způsobem Soud upřesnil nový postup Ministerstva zdravotnictví? Anna Pěničková se dále věnuje rozhodnutí Ústavního soudu z června tohoto roku týkající se zrušení odložení kauzy v případu Feri.

V úvodním článku našeho Bulletinu Veronika Bílková a Tomáš Langášek shrnují dvě plenární zasedání Běnátské komise, která proběhla v druhé polovině loňského roku. Dočtete se zde napříkad o stanovisku k návrhu novely zákona “o soudnictví a postavení soudců” a některých zákonů o činnosti Nejvyššího soudu a soudních orgánů. Návrh zákona rozšiřuje důvody kontroly bezúhonnosti a disciplíny soudců zavedením nového typu “soudního dohledu” a zavedením použití detektoru lži v různých kontextech soudcovské kariéry.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Hrdá popisuje princip univerzální jurisdikce, který umožňuje státům stíhat pachatele nejzávažnějších mezinárodních zločinů bez ohledu na místo spáchání či národnost pachatele a oběti. Klára Popelková dále anayzuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu pokračovat ve vyšetřování zločinů ve Venezuele, které měly být údajně spáchány v roce 2017.

Johana Marešová z evropské sekce informuje o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se francouzských táborů, v nichž žili po ukončení alžírské války harkijští bojovníci. Soud potvrdil, že podmínky v táborech byly v rozporu s lidskou důstojností. Jan Nevlída rozebírá první celounijní zprávu o rasismu v policejní práci, kterou v dubnu letošního roku publikovala Agentura EU pro základní práva.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Radek Tesař analyzuje vývoj práv a ochrany LGBTQ+ osob ve světě. V jakých částech světa dochází k pokroku a kde jsou přijímány zákony trestající homosexualitu trestem smrti? Da Bean Ye ve svém článku popisuje, jakým způsobem krize na Haiti ovlivňuje práva místních obyvatel.

Anna Pěničková z české sekce se zaměřuje na rozhodnutí Ústavního soudu z března 2024, týkající se náhrady nemajetkové újmy. Jakub Dubják popisuje upuštění od potrestání a upuštění od výkonu trestu. Jak a kdy tyto instituty lze použít? Denis Pauk sekci uzavírá článkem o tahanici o zkratku ČSSD. Jak o věci rozhodl Nejvyšší správní soud?

Na úvod Bulletinu Jan Lhotský představí vybraná rozhodnutí mezinárodních institucí týkající se lidských práv a klimatických změn, vedoucí k přelomovému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z dubna tohoto roku. 

Jsme o krok blíže k přijetí nové úmluvy potírající zločiny proti lidskosti? Na to se ptá Veronika Kubáňová a seznamuje nás s aktuálním vývojem v této otázce na půdě OSN. Adéla Čapková tématicky navazuje a informuje o žalobě Nikaraguy proti Německu, které viní z toho, že nepřímo podporuje genocidu v Pásmu Gazy. 

Jan Nevlída z evropské sekce informuje o průlomovém rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a další proti Švýcarsku, v němž ESLP poprvé odsoudil stát za neplnění závazků na poli klimatických změn. Natália Hamadejová se dále obrací na oba evropské soudy (ESLP a SDEU) a analyzuje rozdíly a podobnosti tzv. předběžné otázky a tzv. poradního stanoviska.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Daniela Skácelíková upozorňuje na důkazy o nucené práci Ujgurů v Číně. Je alarmující, že nucená práce zasahuje stále více odvětví průmyslu, a to na souši i na moři. Karin Lišková dále poukazuje na ohrožení lidských práv v souvislosti s vzestupem umělé inteligence. Proč mezinárodní společenství nastavuje “Matrixu” pravidla?

Českou sekci zahajuje Denis Pauk článkem o mezích svobody projevu. Jde o volbu mezi svobodou a důstojností? Anna Pěničková poté listuje nálezem Ústavního soudu, který se zastal ženy, která se měla kvůli pochybení soudů opět ocitnout ve vězení. 

Na úvod Bulletinu Vás Veronika Nováková vezme na výlet do Štrasburku a podělí se o zkušenosti ze své stáže ve Výboru pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Hrdá informuje o sjednání Lublaňsko-Haagské úmluvy, která je významným milníkem v postihu mezinárodních zločinů. Můžeme být hrdí, že jedním z prvních signatářů je Česká Republika. Klára Popelková se vydává na průzkum do světa internetu a zamýšlí se, jakou roli má mezinárodní trestní právo v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů.

Johana Marešová z evropské sekce analyzuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci M.G. proti Litvě (ublížení na zdraví). Jaký je pohled štrasburského soudu na ukládání mírných trestů za sexuálně motivované trestné činy? Sára Aiblová dále pojednává o výběru soudců Soudního dvora EU a ESLP. Jak zajistit, že do lavic evropských soudů usednou skutečně ti nejlepší?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva si Da Bean Ye všímá soudního procesu s příslušníky egyptských bezpečnostních složek, kteří čelí obžalobě z mučení a vraždy italského studenta Giulia Regeniho. Radek Tesař dále prochází globální Index vnímání korupce za rok 2023. Je umístění ČR na 41. místě ze 180 států dobrým výsledkem?

Anna Pěničková z české sekce zakončuje miniseriál civilního držení střelných zbraní. Jaké praktické otázky vyvstávají v souvislosti se ziskem a držením zbrojního průkazu? Denis Pauk se ve svém článku dále zaměřuje na právní aspekty pomluvy a obrany proti ní. Jakub Dubják sekci uzavírá s nálezem Ústavního soudu, který se vyjádřil k právu dítěte znát svého biologického otce.

Na úvod Bulletinu Vás Veronika Nováková zve na půdu Parlamentního shromáždění Rady Evropy a informuje o tématech, kterými se shromáždění zabývalo na svém podzimním zasedání.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se podíváme pod pokličku Mezinárodního soudního dvora.  Veronika Kubáňová upozorňuje na prozatímní opatření MSD ve věci podezření z genocidy páchané Izraelem v Pásmu Gazy. Adéla Čapková dále přibližuje rozhodnutí soudu, který zamítl většinu obvinění Ruska, že na Ukrajině financuje terorismus a dopouští se rasové diskriminace.

Natálie Hamadejová z evropské sekce pojednává o dohodě mezi Radou EU a Evropským parlamentem stran posílení pravidel pro boj s obchodováním s lidmi. Dočká se směrnice o prevenci obchodování s lidmi nového kabátku? Sára Aiblová si dále všímá průlomovém rozsudku Soudního dvora Evropské unie, podle něhož lze genderově podmíněné násilí na ženách považovat za důvod pro udělení mezinárodní ochrany.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Karin Lišková věnuje propojení pornografického průmyslu a obchodování s lidmi. Vydělává na byznysu s lidmi společnost Pornhub? Daniela Skácelíková se dále věnuje tématu moderního otroctví v kávovém průmyslu. Víte, co se skrývá za Vaším šálkem kávy?

Anna Pěničková z české sekce se noří do aktuální diskuze o civilním držení střelných zbraní. Jak právo reagovalo na držení zbraní v minulosti a jak je tomu dnes? Barbora Headlandová dále pojednává o nálezu Ústavního soudu, který shledal nedostatečné odškodnění újmy na zdraví v souvislosti s pobytem ve vazbě. Jakub Dubják přispívá nálezem, v němž se Ústavní soud vyjádřil k vyživovací povinnosti otce dětí, který se nachází v insolvenci.